|
| |
|
|
Migranti v sektoru výroby v Jihomoravském kraji
Pfeifferová, Tereza
Pfeifferová, T. Migranti v sektoru výroby v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Bakalářská práce se zabývá zaměstnáváním zahraničních pracovníků v sektoru výroby v Jihomoravském kraji. Teoretická část se zabývá základními pojmy a souvislostmi v oblasti migrace a zaměstnávání zahraničních pracovníků. Analytická část je rozdělena na dvě části. V první části jsou zpracována volně dostupná sekundární data. V druhé části je proveden vlastní kvalitativní výzkum, který obsahuje polostrukturované rozhovory se zaměstnavateli a zaměstnanci. Na základě rozhovorů jsou identifikovány nejdůležitější poznatky a problémy, které souvisí se zaměstnáváním cizinců v sektoru výroby. V závěru jsou formulována doporučení, která přispějí ke zlepšení situace v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků v sektoru výroby v Jihomoravském kraji. Na závěr jsou diskutovány nejdůležitější poznatky a limity práce.
|
|
|
Postoje obyvatel Jihomoravského kraje k ukrajinským uprchlíkům
Martini, David
Bakalářská práce se zaměřuje na několik faktorů, které by mohly vytvářet občanům jihomoravského kraje různé, až odlišné názory, postoje a priority skrze válku na Ukrajině a Ukrajinské uprchlíky, kteří prchají před válečným konfliktem. Teoretická část všeobecně pojednává o pojmu migrace, její historií, typech a příčinách. Dále se práce zabývá, jaký postoj má k migraci Evropa a Česká republika. Práce přiblíží její historické vztahy a postoje s migranty z blízkého východu, a zda se změnil postoj díky Ukrajinským migrantům. Hlavním cílem empirické části je zjistit, jak na migrační vlnu nahlíží obyvatelé jihomoravského kraje, jaká byla reakce na válku a jestli se změnil postoj na válečnou situaci po půl roce. Empirická část také obsahuje čtyři rozhovory, které se zaměřili na vnímání uprchlíků z vlastní zkušenosti, nebo ze zkušenosti migrantů.
|
|
|
Vybrané socioekonomické aspekty integrace Rusů v České republice
NOVOTNÁ, Tereza
Diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty integrace cizinců žijících v České republice a jejich vztah k sociální práci (reg. č. GAJU 101/2022/S). Práce reprezentuje vhled do problematiky migrace a integrace cizinců pocházejících ze třetí země (konkrétně Rusů), z pohledu sociálního i ekonomického. Cíl představuje zjistit a analyzovat vybrané socioekonomické aspekty spojené s integrací Rusů v České republice. Pro výzkum byly zhotovené 3 hypotézy. H1: Jazyková vybavenost cizinců má vliv na jejich pracovní uplatnění. Byly prokázány statisticky významné souvislosti mezi jazykovou vybaveností (znalostí komunikace, porozuměním psanému textu, schopností psaní v českém jazyce a spokojeností s vlastní znalostí českého jazyka) a pozorovanými ekonomickými aspekty. Naopak žádná statistická souvislost se neprojevila mezi úrovní porozumění mluvenému slovu v českém jazyce a ostatními sledovanými znaky (otázky v dotazníku č. 25 -70). H2: Cizinci, kteří v České republice pobývají déle než 5 let, vykazují vyšší míru sociálního začlenění. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi příchodem ruských respondentů (před a po válce) a subjektivním zhodnocením začlenění cizinců do České republiky. H3: Integrace ruské menšiny je díky válečné invazi Ruské federace na Ukrajinu obtížnější, než bylo dříve. Poslední hypotéza prokázala slabou sílu testu (vzhledem k počtu 3 respondentů, kteří přišli na české území po vypuknutí války), a navíc se zaznamenaly i od sebe odlišné odpovědi. Metodika výzkumu spočívala v kvantitativní výzkumné strategii, metodou dotazování a technikou dotazníku. Výzkum probíhal jednak online formou, ale i sběrem v Centru na podporu integrace cizinců Praha, kterého se zúčastnilo celkem 66 Rusů. Vědecký přínos diplomové práce přináší zejména porozumění ruské menšiny, zmapování jednotlivých (socioekonomických) aspektů integrace v naší zemi, ale také vyzdvižení hlavních problematických oblastí a možností jejich řešení, popř. na koho se v jakých situacích se obrátit (organizace státního i nestátního charakteru). Dle mého názoru se Česká republika snaží pružně reagovat na události, přijímat a podpořit integraci občanů cizích zemí v zemi a v případě potřeby jim pomoci.
|
|
| |
|
|
Změna migračních a azylových politik států Visegrádské skupiny a jejich vliv na průběh migrační krize
Krystková, Karolína
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci současné migrační krize v Evropské unii. Práce je rozdělena na teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části jsou definovány teorie migrace, azylové a migrační politiky Evropské unie a samotných zemí Visegradské čtyřky, definice provozních ná-kladů a způsob integrace v rámci teorií regionálního rozvoje. Druhá část práce obsahuje analýzu vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci Evropské unie, zemí Visegradské čtyřky a vybraných migračních tras, dále pak změny v postojích jednotlivých vlád a klíčové změny v jednání, provoz jednotlivých azylových a zajišťovacích zařízení v rámci České republiky a v závěru postoj obyvatel České republiky k imigrantům. V návrhové části jsou popsány jednotlivé důsledky vývoje migrace a postojů jednotlivých vlád a k nim jsou navržena možná efektivnější řešení způsobu jednání spolu s návrhy budoucího jednání samotných občanů v rámci úspěšné integrace azylantů.
|
|
| |
|
|
Důvody migrace z jihu na sever Itálie a její důsledky
Prošková, Petra ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Lukešová, Anna (oponent)
Migrace uvnitř Itálie započala ve větším měřítku již po druhé světové válce a v následujících desetiletí bylo jejím následkem pomyslné rozčlenění státu na hospodářsky silný sever a slabší jih. Problematika byla umocněna specifickým přístupem vládnoucí strany Křesťanské demokracie, která byla pro vývoj Itálie v druhé polovině dvacátého století klíčová. Ač usilovala o obnovu a modernizaci jižních oblastí, z důvodu neefektivity redistribuce financí, korupce a vlivu mafie, k potřebné restrukturalizaci a obnově spíše nedošlo. Z tohoto důvodu se problematika vnitřní migrace postupně zesilovala a znormalizovala. Motivy pro přesuny občanů byly ve většině případech ekonomického rysu, neboť šlo převážně o pracovní příležitosti či vyšší mzdy, které na severu byly značně dostupnější. Daný trend přirozeně zapříčinil mnoho problémů v souvislosti se společností, demografii, ekonomikou apod, problém vnitřní migrace to významněji neovlivnilo a problém přetrvává.
|
|
| |
|
|
Migrace a její sociální konstrukce v diskursu politických stran zastoupených v poslanecké sněmovně České republiky
Burešová, Zdeňka ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Migrace je fenomén, který začíná hrát významnou roli i v České republice, neboť dochází k její transformaci ze země tranzitní na zemi imigrační. Tento stav je umocňován o to více, že v současnosti probíhá tzv. uprchlická krize, která se dotýká nás všech. Dá se tedy předpokládat, že i poslanci jednotlivých poslaneckých klubů budou při jednáních Poslanecké sněmovny konstruovat skupinu migrantů. Cílem je tedy zjistit, jaké sociální konstrukce politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně České republiky od voleb v roce 2013 vytvářejí o migraci a jak tyto konstrukce následně ovlivňují podobu migrační politiky, kterou cizinci obdrží. Sociální konstrukce budu dělit dle toho, zda se vztahují k migrantům nebo uprchlíkům. Zajímá mě, jestli převládají pozitivní nebo negativní konstrukce a zda jsou více distribuovány tresty nebo odměny. Zároveň bych chtěla zjistit jaké hlavní narativy se objevují v jednotlivých bodech jednání. Klíčovým teoretickým východiskem je teorie sociální konstrukce cílových skupin podle Anne Schneider a Helen Ingram. Hlavní metodou analýzy po vzoru článku "It is not a question of being anti-immigrant: Categories of deservedness in immigration policy making" od Liny Newton bude kombinace diskursivní a narativní analýzy, pomocí které provedu rozbor výroků a rozpravy představitelů jednotlivých...
|
host ::
RSS.